Civilizace je složitá. Napadá naše sociální interakce, odchyluje naše touhy a separuje nás od přirozeného světa. Průmyslová civilizace a složité high technologie zhoršují rozčlenění a hlubokou separaci ještě více. Průmysl, spotřeba, a produkce jsou environmentálním prokletím, ničitelé lesů, příčinou četných neuróz a živí stejný rámec mysli, jež nacistům umožnil ve dne spouštět tábory smrti a v noci být rodinným mužem (nebo umožňuje výzkumníkům provádět vivisekci na zvířatech ve dne a pak jít domů a pohladit svou kočku).
Samozřejmě, ironie protikladu se na mně nevztahuje. Když jsem prohlásil, že civilizace je destruktorem života, Země a rozdělovačem práce. Tato slova vyťukávám na počítači, v budově, s brýlemi na tváři, všímám si času na svých náramkových hodinkách a hovořím v pokročilém dialektu civilizovaného jazyka. Znamená to, že jsou takové kritiky neplatné? To si nemyslím.
Až příliš často jsme se učili internalizovat vše, co je destruktivní v tomto světě. Není to má vina, že musím používat nástrojů civilizace k rozebrání civilizace. A není to více sporné, než to, že abolicionisté z dávných dob, kteří využívali silnice postavené otroctvím po potrubí těch samých osvobozených černochů, aby je dostali na svobodu. Nebo skutečnost, že „aktivisté“ za práva zvířat a environmentalisté budou létat po celé zemi či planetě, ne k záchraně zvířete či stromu, avšak aby se dostali do sítě jiných lidí na shromážděních, kde konverzují a mluví o zvířatech a stromech v abstraktu.
Pokud jde o anti-civilizační teorie, prvním důvodem ofenzivy je vždy něco dělat se skutečností, že jsme všichni účastníci civilizace, tudíž postavit se proti ní je pokrytecké. Je to pravda, avšak příliš zjednodušující. Přesněji řečeno, většina všeho, co děláme v naší separované, segregované a rozčleněné společnosti má nádech pokrytectví, neboť civilizace je schizofrenní. Opět to není chybou jednotlivce.
Druhým důvodem ofenzivy je obvykle, že je v současné době naprosto nepraktické, ne-li nemožné zhroucení technologické společnosti, je to absurdní a ztráta času se o to pokoušet. Toto je samozřejmě apatie v extrému a může být použita na něco, co se zdá nepřekonatelné, nebo může vyžadovat hodně sebeobětování a tvrdé práce. Například, jelikož miliony a miliony lidí jezdí motorovým vozidlem, nemůžeme zastavit velké ropné společnosti, takže je to jen hloupý nápad protestovat, je to tak? Nebo jelikož miliardy lidí jedí zvířata a nezastaví se, je marné prosazovat veganství nebo na něm lpět.
Apatie v celé své kráse vede k ohrožení welfarismu a skupin dočasného řešení, které ve finále vždy skončí změnou spotřebitele, přebalením a prodejem zpět k nám. A v nejhorším případě to vede k nakažlivé nečinnosti, která tráví radikalismus.
Poslední důvod ofenzivy zní asi takto: Pouze patologicky nepříčetný maniak by chtěl poslat k zemi města a veškeré technologie! Musím přiznat, že kvůli jeho dramatické výzvě, je toto mé oblíbené. Neboť se zabýváme zdrojem veškerého útlaku, nikoliv pouze jeho projevy, musíme být blázni. Nebo přesněji proto, že neuctíváme hodnoty produkce a vlastnictví nad životem a Zemí, musíme být násilní maniaci! Vzestup logiky, jímž průmysloví producenti a technokratičtí zmrdi, jak kapitalisté, tak komunisté (a někdy vegané a anarchisté) přinutili lidi věřit.
Důrazně a jednoznačně prohlašuji, že cihla a ocel, malta a pěna, beton a dráty si nejsou rovni s vlastní hodnotou masa a kostí, hor a řek nebo vzduchu a Země! Násilí je to, co technologie provádějí vnímavému životu jako je zvíře v pasti nebo atomové bomba svržená na civilisty. Násilí se děje na živém, budovy a stroje se ničí. Ne naopak.
Proto mnozí z nás začínají vidět, že aby byla skutečně osvobozena zvířata, Země, nebo my navzájem, musíme začít napadat zdroje útlaku. Což je bezprostředně technologicky vyspělá civilizace. Boj s jednotlivými problémy, je jako dupání mimo stepní požáry, za každého, kterého jsme zašlapali, oslabili či vyléčili. Mnohokrát stejný oheň, který jsme mysleli, že jsme uhasili, oživujeme. Bojujeme s kožešinovým průmyslem v jedné zemi a objeví se v jiné. V okamžiku, kdy přestaneme bojovat s environmentálními problémy, veškeré lobbování a práce se dostane anulace se změnou politického strážce v den voleb. Vyberte si: imperialismus, LGBTQ problémy, rasismus, feminismus, vivisekci nebo veganství.
Čím více se soustředíme a bojujeme, tím více vydáváme své energie, zatímco aparát útlaku a hukot strojů pokračuje. Není možné říci, že samotná příčina problému je chyba. My všichni musíme naši energii a aktivity dát tam, kde je naše srdce. A pro mnoho z nás je jedinou otázkou osobní a emocionální důležitost. Jako příklad, po vybudování jatek pro život, jsem byl jako mladý věčně vyděšen a otřesen z apatie a nečinnosti. Pro mě je pomáhat zvířatům a boj v jejich prospěch definiční s tím kdo jsem. A náš boj a dalších s útlakem tváří tomu, co je zde a teď, je nesmírně důležitý pro ty, v jejichž prospěch bojujeme. Nicméně, pro všechny jednotlivé příčiny problémů, které jsou bojem pro osvobození a společnost bez vládců ke skutečnému/pravému splynutí pod záštitou celkového osvobození, dávají smysl, abychom poznali našeho společného utlačovatelé. Inferno, které je zdrojem každého stepního požáru, totality, civilizace.
Je velmi snadné zapomenout, nebo být úplně slepý k strašlivé devastaci a dominanci, k níž dochází vytvářením a udržováním civilizace. Bohužel, zneužívání, podrobování a hluboké násilí je hlavou hydry a příliš skutečné. V Americe bylo zdecimovaných miliony a miliony původních obyvatel, zavražděných nejkrutějšími způsoby a později závislých na alkoholu a strčených do rezervací. Toto se stalo proto, aby se otevřela cesta k drancování země, destrukci lesů, vraždě buvolů pro vzestup průmyslu založeného na vedlejších živočišných produktech a domestikovaném otroctví krajiny pro průmyslové farmaření, které známe jako zemědělství. První moderní města byla postavena nucenou prací v otroctví a z krve a kostí země a zvířecích národů. Vrstvy a vrstvy zjevné dominance jsou základem společnosti, jíž vidíme všude kolem nás. Bílí nad černými, muži nad ženami, člověk nad ostatními zvířaty, průmysl nad zemí, bohatí nad chudými, vzdělaní nad nevzdělanými.
Dnes je to horší, než kdy před tím. Mechanizace zrychlila tempo průmyslu a znásilňování planety pro palivo svých surových produktů. Zvířata umírají rychleji a ve větším počtu, než kdy dříve, neboť podniky disponují těžkou technikou, nemluvě o genetické modifikaci a nepřirozeném šlechtění. Pedofilové jsou schopní proliferace a anonymní produkce dětské pornografie a distribuce mezi miliony nemocných šílenců klepnutím na tlačítko. Žádný ekosystém, hora, oceán či druh není skutečně tabu, pokud jde o machinace velkého byznysu. Odcizení a deprese jsou pandemií a roste vetchých a nemocných více, než dříve. Zdravotnictví se stalo mistrem v ustanovení výživ, které kdysi byly neslýchané v primitivních společnostech, a které naše překroucené a neurotické životy táhnou dále.
Za celou tu dobu, jsme se stali kolektivně brilantní v ukrývání útlaku, který podporujeme a působíme. Jako je tomu u dětské práce v zemích třetího světa pro levné boty a oblečení. Jatka uprostřed ničeho, miliony lidí zavřených ve věznicích. Vše neviditelné, neslyšitelné, a bez zájmu dnešních masových spotřebitelů. Existence chlebu a cirkusu v podrobném popisu způsobami, který dělali ve starověkém Římě jen napodobením vaudevillové hry. Sejde z očí, skutečně znamená, sejde z mysli, pro většinu z nás.
Ať v etice, aktivistických a anarchistických kruzích se prosazuje používání technologie a všech těchto produktů útlaku k povznesení nás z bažiny hierarchie a dominance. Je zde nějaká iracionální víra, že se věci zlepšují, když ve skutečnosti jsou pouze stále lepší vzhledy a kryty. Tento přímí názor, který je na opačné straně celé environmentální devastace a společenské nedostatečnosti a je za něj zodpovědná technologie, že nejsme na pokraji techno-utopického zlomu, není jen neodůvodněným bludem, ale i čistým nesmyslem.
Funkčnost existuje, stejně jako příčiny a následky, a není tomu úniku. Rovné a spravedlivé společnosti nevyvstanou z bělošské nadřazenosti, imperialismu a náboženského fašismu, jež do značné míry odpovídají za základy soudobých dějin, bez ohledu na to, kolik lidí je patologicky vlasteneckých. Jejich přisluhovači mohou vyznávat slova jako „volnost“ a „svoboda“, jakkoliv chtějí, ovšem nic to nezmění na funkčnosti útlaku. Chce to předpoklad, který je bližší zemi. Je směšné si myslet, že člověk ve fyzickém vztahu založeném na zneužívání změní svého partnera k soucitnému a ohleduplnému vtahu. Ne, dysfunkce se nezmění k funkci. Naopak je to spojené se zhoršováním navzdory přání a fantazii zneužívaného. V takové situaci je zneužívanému často (nebo by mělo být) prozrazeno dostat se ven ze vztahu založeného na zneužívání a poté se podívat na jejich zvyky, myšlenky a přesvědčení o vztazích.
Politici, včetně klasických či červených anarchistických politiků, se zasekli na myšlence, že je to organizování společnosti, které je nevýhodou. Brát tento neutrální postoj k průmyslu a technologiím či mnohým dalším případům je více marxistickým a kapitalistickým trikem, jak sklízet plody za výrobu a práci. Zelená anarchie by neměla být namotána na tento zpolitizovaný a průmyslový green washing. Anarchie je o rozpuštění autority a hierarchie a nepřátelská všem jejím chapadlům. Neměnit danou situaci, zatímco všechny komponenty pro útlak zůstávají neporušené (další marxistická taktika). Je čas pro anarchii, která je více než radikální levičáctví nebo jednoduše rušný zkoumavý životní styl. Je čas k návratu do života anarchie, jež existovala po tisíce a tisíce lidských generací. Anarchii, která existuje u zvířat a ekosystémů k tomuto dni. Anarchii, kde miliony svobodných komunit žijí a jsou ve vzájemné interakci s nepřeberným množstvím zdvořilosti, rytířství a přizpůsobivosti. Je čas se vrátit k primitivnosti.
Zdaleka utopická myšlenka anarcho-primitivismu pracuje pro lidi a naše vztahy se zemí od úsvitu našeho druhu. Je zde snadno pozorovatelná skutečnost, že před technologiemi, společností, pracovním týdnem nebo odcizením od běžného dne malátnosti, jsme věděli, jak žít, věděli jsme, jak si hrát, věděli jsme, jak jíst a věděli jsme, jak vzkvétat. Bez policejních stanic, kostelů, zahraničního obchodu či měnové chamtivosti. Stejně jako všechny ostatní bytosti jsme věděli, co máme dělat a nedělat, neboť jsme byli spojení se zemí, místo ve válce sní.
Výše zmíněná iluze „pokroku“, která by nás, když tomu věříme, dostala do éry osvícení a hojnosti, jako biologické entity, oddaluje od reality (která je, jak je možné říci častí a parcelou země pod našimi nohami). Naší jedinou cestou k osobnímu obohacení, míru a prosperitě (do takové míry, do níž budeme realisticky schopní dospět) je žít znovu jako součást biosféry namísto toho, abychom byli od ní oddělení.
Pokud chceme vidět konec vraždění miliard a miliard zvířat, pak bychom měli chtít vidět konec jatek, které je zabíjí, technologií, které je chovají, a vědy genetické modifikace, jež je degraduje pro masovou spotřebu. Nemůžete zastavit jejich vraždy a přitom ponechat prostředky jejich vražd neporušené. Pokud jsme skutečně proti válce, měli bychom se postavit vědě, chemii a mechanizaci, které vyrábí válečné stroje a bomby, které se rozšiřují s každou novou inovací. Pokud jsme proti veškerým formám útlaku, měli bychom být také proti technologiím, které jej prohlubují. Neboť žádný z těchto problémů se neděje ve vzduchoprázdnu či bez neuvěřitelné mechanické podpory.
Míříme zpět k primitivnosti v obou směrech, jedeme dál naší pomyslnou čárou pokroku. Jedinou otázkou bude, zda tam dojdeme koncentrací na zemi a radikálním zničení celé stavby civilizace? Nebo to bude z důvodu technologické nehody, environmentální destrukce a skrze populaci konzumní společnosti, která se zblázní?
Pro osvobození,
Walter.
Poznámka:
Walter Bond bude ve vězení až do roku 2021 a nemůže používat Facebook nebo internet. Stránka, z níž je přeložen tento článek, je vytvořena k jeho podpoře.
Walter potřebuje finanční pomoc, aby mohl kupovat veganské věci od vězeňského komisaře. Pro více informací o zaslání finančních prostředků, navštivte tuto stránku: http://supportwalter.org/SW/index.php/donate/.