“Mám pocit, že problém technologie je zdrojem degradace zvířat a Země. Pokud by tu nebyl žádný průmysl a výpočetní technika, i když by všichni lovili a jedli zvířata, 99% týrání a vražd zvířat, které dnes existují, by bylo dnes pryč!” – ALF (Animal Liberation Front) vězeň Walter Bond, květen 2014 *
Co když je infrastruktura nezbytná pro rozšiřování veganství sama o sobě hrozbou pro blaho nelidských zvířat? Možná, že nejlepší ze všech možných světů je méně než veganský svět?
Průmyslová infrastruktura může umožnit veganství širšímu okruhu lidí, než by bylo jinak, a přesto to téměř vždy bude vyžadovat životy velkého počtu zvířat. Továrny vyrábějící tofurky a sojové zmrzliny budou umístěny v krajině, která kdysi byla stanovištěm; parkoviště nahradí lesy. Chladící nákladní vozidla přepravujíce čerstvou produkci budou vyžadovat masivní mezistátní systém a budou znečišťovat vzduch, na němž veškerý život – lidský a nelidský – závisí.
Pokud si myslíme, že veganství je více než dieta – na čemž mnoho bude záslužně dosti trvat – problém naroste mnohem závažněji. Syntetické materiály pro veganské oblečení se často spoléhají na fosilní paliva, a proto potřebujeme těžbu, zpracování, globální přepravu a všechny činnosti měnící klima, s nimiž v současnosti žijeme (a umíráme). Každý krok na cestě bude degradovat zvířata a zkracovat život zvířatům.
Mnozí, včetně Petera Singera a PETA, dali své naděje pro rozšíření veganství ve prospekt in vitro masa, a ještě akceptují, že toto je přijmutím vivisekce. Jsou tu také naděje pro laboratorně vypěstované kůže a laboratorně vypěstované kravské mléko, které povrchně odstraní utrpení zvířat, avšak jsou hluboce provázány s průmyslovým systémem, jež je v protikladu dobra zvířat.
Mainstreamové hnutí za práva zvířat – jako obecně většinová společnost – předpokládá, že technologie vyřeší problémy, jenž se jich týkají spíše než problémy vystupňují. Toto očekávání je předmětem víry a tudíž neohroženo existujícími důkazy. Mnohem mladší Wayne Pacelle je citován v knize Bloodies Teda Kerasota, kde říká:
„Věřím v mezistátní transport potravin. Věřím v zajištění potravin pro lidi v jiných oblastech, kde není možná lokální produkce. Má etika není etikou lokální produkce potravin. Je to interlokální, mezistátní a pravděpodobně mezinárodní systém distribuce potravin, který umožní lidem žít ekologicky na planetě, a měl by to být systém produkce potravin, který je energeticky efektivní, jak to je možné, a doufám, že jednoho dne to bude energeticky založený systém, který není založen na fosilních palivech.“
Pacelle podporuje globální systém potravin a s ním masovou společnost; může jen doufat, že „jednoho dne“ problémy spojené s takovým systémem budou třeba překonány v určité době nemyslitelným způsobem. Přechod od fosilních paliv na solární či větrnou energii stále vyžaduje intenzivní degradaci životního prostředí, včetně těžby vzácných zemin.
Blíže vegan autor James McWilliams napsal článek s názvem „The Future is in Plastics, Son: Technology and Veganism“, v němž argumentuje:
„vegani by chtěli budoucnost, v níž má světová populace stálý přístup k široké rozmanitosti potravin rostlinného původu, to bude vyžadovat… expanzi potravinové míle a pokročilé rostlinné biotechnologie.“
Souhlasil bych s tímto bodem, ale kde vidím domestikaci a industrializaci jako nejzákladnější hrozbu pro zvířata, McWilliamsem je vidí jako vzrušující cestu vpřed.
Znamená to, že je veganství chybou?
Mým názorem je, že pro sebe a lidi, kteří jsou v podobné situaci, zůstává veganství morálním závazkem. Cítím, že je nejvíce obhajitelnou možností v mém konkrétním místě a době. Chybou bude extrapolace z vlastní konkrétní doby a místa k univerzálnímu tvrzení, že veganství je povinné pro všechny lidi a za všech okolností. Etičtí vegani, kteří jsou motivováni starostí o zvířata v kontrastu k jednoduchým obavám o zdraví nebo utvrzení osobitosti, mají tendenci extrapolovat v tomto stylu – možná jsou tu vyjímky těch notoricky známých pouštních ostrovních trosečníků, kteří jsou tak často postulováni v diskuzích o veganství.
Vyjímky také někdy platí pro domorodé komunity se stravovacími kulturami, které nejsou veganské, ovšem je to méně častá principální vyjímka, než je strategická, ústupová koncese pro vyhnutí se ještě obtížnější konverzace.
Ale v každém případě se nezdá, že veganství bude možné pro všechny lidi všech bioregionů za minimálně ničivého technologického vývoje. Chcete-li tlačit na vyšší úroveň vývoje, aby mohlo být veganství rozšířeno, zároveň škodíte zvířatům.
Praxe
Pro ochranu zvířat od systématické agrese a pronikání lidstva musíme odstranit stávající průmyslovou infrastrukturu, sabotovat probíhající projekty, a zabránit budoucími rozvoji. Paradoxně tyto životně důležité akce mohou dělat veganství méně realizovatelné, než je tomu pro mnoho lidí v současnosti. Ale veganství je prostředek k dosažení cíle; cílem je osvobození zvířat. Jak tomu často bývá, prostředky pro dosažení cíle někdy matou. Prostředky se někdy mohou lišit, i když cíl zůstává beze změny.
Veganství je potenciálně atraktivní, neboť je intelektuálně jednoduchou odpovědí; vzdává se nuance ve prospěch jasně definovaných linií. Jasně definované linie jsou užitečné zejména když je nuance vhodná pro vytváření zmatku nebo masky vlastního zájmu, nicméně občas tyto linie musí být přehodnoceny. Veganství není vždy možné, není vždy nutné, a nikdy dostatečné.
Zdroj:
http://uncivilizedanimals.wordpress.com/2014/07/09/veganisms-industrial-infrastructure/
A pojměte další důležitou věc. Člověk je významným a jediným tvůrcem externalit kterými se řídí po celou historii civilizaci a na které mnoho civilizací zaniklo.Vemte si pouho pouhou asfaltovou silnici co obsahuje..:Na to aby byla vyrobena se musí vyrobit další stroje na těžbu surovin a na samotné zpracování asfaltu. Výroba těchto strojů musí znamenat výrobu dalších strojů co vyrobí tyto stroje. A tyto stroje musejí být vyrobeny z dalších surovin na které musejí být stroje aby je vytěžily a další stroje aby je zhotovily. A taktéž nezpočet dělníků a rukou, kteří zejména při těžbách surovin jako hutníci trpí i umýrají. Nespočet dalších dělníků v továrnách, které byly taktéž vyrobeny kvanty surovin a dělníků. (Dělník byl vždy považován za otroka)Máte hotový produkt asfaltu a tento hotový produkt musíte přenést na cestu.Aby jste tak mohl učiniti musí nejdříve přijet těžaři aby vykáceli překážející stromy. To jsou další stroje v podobě motorových pil a nákladních vozů + samozřejmě dělnická síla+samozřejmě spotřeba paliv.Pokácení těchto stromů vyžene či usmrtí mnoho obyvatel zde žijících -ptáci, veverky, hmyz. A taktéž bude mít za následek narušení biodiverzity. Tam kde stromy vrhali stín, tam už nebude. Zmizí další rostliny, zmizí či vyschnou tůňky a také už nebudou poskytovat jakýsi větrolam, který ovlivní diverzitu, třeba i notně vzdálenou.Po vytéžení stromů najedou další stroje (viz. výše), které půdu rozryjí a srovnají. To vyžene zbylé obyvatele jako myši, rejsci atd. Naruší to půdní podklad.Asfalt se položí a přijedou další stroje, které ho dokončí a dohladí. V zemi vznikla jizva. Nehledě na výrobu automobilů pro něž toto divadlo vzniklo musí tuto silnici někdo udržovat. Další stroje (viz. výše) musejí z ní odhrnovat sníh a musejí ji soliti což má za následek kontaminaci a vymření okolní půdy i podzemních vod. Také je nutné vytobit dopravní značení (viz. další stroje a další těžba).Na těchto cestách umře bezpočet živočichů.Také jednou za čas, protože JE NEUDRŽITELNÁ se musí cesta opravovat či položit nová vrstva (viz. výše) a tak dokola.Taktéž po této cestě už nemůžete chodit bosy, tudíž musí vzniknout výroba obuvi (viz. výše) atd.atd.Jak člověk po tisíciletou historii udržitelnosti udělal z A menší změnu na B, ovlivnil C, kvůliž čemu musil vyrobit D, a to ovlivnilo E, což dalo zaniknout F, kvůli čemuž vymřelo F..A tak je to se vším nač nyní pomyslíte.Pěkný den přeji.
Pane Zajíc, jste rozumný člověk a máte hloubavé otázky. Pochopte jednu věc, lidé stojí na prahu vymírání ač to nikomu nedochází a s ním berou sebou i tuto zem. Technologie nemůže koexistovat s udržitelností planety země a jak začne vymírat země, začne vymírat celý život na ní.
Jak známý říká, pokud chcete vědět, co je přirozenou lidskou povahou, jděte se podívat a seznamte se s nedomestikovanými lidskými kulturami, protože jiné kultury jsou již nuceny k určitému typu chování prostřednictvím domestikace a institucí civilizace. U nedomestikovaných lidských kultur žádné donucovací moci není. Lidé jsou svobodní již od narození.
Ještě, pokud jde o vývoj domestikaci a civilizaci, domestikaci nám také zmešila mozek podle nových výzkumů viz http://www.newscientist.com/article/mg22229690.900-has-social-living-shrunk-our-brains.html#.U7_QuECz8wp. Nakonec i zdůvodnění toho, proč se tak děje, AP rozebírají ve své kritice domestikace, civilizace a technologi, nreboť sami technologie nás o naše znalost připravují, a je to jejich nebezpečí, a také důvodem toho, že nás nemohou osvobodit, spíše se vší té domestikaci a technologií stáváme stále více zavázáni. Také tu http://janosbiro-en.tumblr.com/post/85067781393/domestication.F.C.
AP odmítají takovou nádvládu a takovou pesrpektivu, jako jakoukoliv nadvládu, jako nad nelidskými zvířaty, člověka k člověku, tak nad živým světem.
… předemětem kritiky anarcho-primitivistů. Nemám důvod si myslet, že jsme vyjímečný jinak, než jsou si vyjímečný jednotlivé jiné druhy. Samotná evoluce se nekryje s pokrokem. Znamená to, že proto, že člověk vyrábí nástroje, nemusí být pokročilejším druhem.
To, že je lidský mozek je trochu odlišný od mozku jiných zvířat, jistě není nějakým kouzlem, ani božským činěm, ale je to evoluce (studujte antropologii). Dokonce víme, že intelegence některých jiných zvířat, včetně kognitivních schopností jsou u některých zvířat na vyšší úrovni nebo stejné úrovni jako u některých lidí. Lidé nejsou vyjímečným druhem, jsou jedním z milionů druhů na Zemi, kterým pokud civilizovaní dají možnost tím, že opustí od jejich útlaku v podobě domestikace, se dále vyvíjet, mohou být jednou jako my (nemíním to tak povýšenecky byť to tak zní). Opět tato “vyjímečnost” lidského druhu jde nevyhnutelně k útlaku jiných druhů na Zemi, a je předmětem útlaku, stejně jako destrukce životního prostředí, tak i předmětem civilizovaného myšlení a předmětem kritiky civilizace.
Doporučil bych Vám kritiku Layly AbdelRahim, která píše o kořenech speciesismu a jiných forem útlaku, dominance, vykořisťování: lidské domestikace, která je řízena stejnou logikou, prováděna za stejným účelem a stejné obhajována jako nelidských zvířat, přičemž se udržování a chod civilizace stává ospravedlňováním útlaku: nadvlády, hierarchií a násilí. Z její práce je pochopitelné omezenost veganství.(Od Walter Bonda jsme již dříve publikovali dříve také jiný článek http://puntickovanichrobaci.blogspot.cz/2013/07/walter-bond-zpet-k-primitivnosti.html. Není ale autorem tohoto článku). Vzpomněl jsem si také na tuto zajímavou esej od Kevina Tuckera https://m.facebook.com/notes/kevin-tucker/open-cages-and-closed-minds-veganism-as-ultradomestication/665678930171316/.
Pokud jde o radikalismus, není na tom nic špatného. Radikalismus vycháhází z latinského slova „radix“, což je doslova kořen. Toto je to, o co se snaží AP, snaží napadnout a odstranit všechny četné druhy moci, jak na sociální, tak socio-environmentální úrovni, to, co strukturuje tyto vztahy. Takže AP je považován za nejradikálnější kulturní kritiku.Jak jsem již krátce psal ve svém článku “Problém s veganstvímn, anti-civ a DGR”, i kdyby se všichni stali vegany, nespasí to živý svět. “Naprosto marginální” jiná průmyslová infrstaruktura jistě není. Používáte tu velice silná slova, která nemohou být podepřena pravdou – jeví so jako veganský alibismus. Za produkcí techhnologií je srovnatelné utrpení a destrukce, jako je za živočišnou výrobou. Také bych tu mohl rozebrat produki palmového oleje, nebo jinou, pokud by se mělo přejít na konzumování jiného druhu oleje a jmenovat pododbné nepěkné věci. Myslím, že také na toto téma jsem četl článek na greenaction.cz “Veganství kontra ochrana přírody”. Pokud by bylo tvrzení, že je jiná průmyslová infrastruktura naprosto marginální pravdivé, jistě by na toto téma nebyl napsán tento článek, ani jiné eseje a další mnoho prací. Mými ne silnými slovy je, že je takové tvrzení lež.Autor tím pravděpodobně myslí průmyslovou infrastrukturu. Tato otázka by spíše měla směřovat k němu. Můžete se ho zeptat. S tímto článkem nesouhlasím ve všem, neboť nevidím veganství jako nutnost, či prostředek, jak dosáhnout osvobození zvířat. Není to slučitelné s domestikovaným světem, a jde tu také o mě, jiné lidi a celý živý svět. Ano, není to jen o veganství, ale o celkovém přístupu, myslím, že toto je jedním bodem tohoto článku. Nicméně chcete veganství, budete potřebovat průmyslovou infrastrukturu. Odkud se berou suroviny pro vaše oblečení, vaše technologie, a jiné věci, jinými slovy, kdo těží, doluje, šije, skklízí, uklízí, vyrábí technologie, energie, … Obdobně jak je uvedeno na konci tohoto článku: „Veganství je potenciálně atraktivní, neboť je intelektuálně jednoduchou odpovědí; vzdává se nuance ve prospěch jasně definovaných linií. Jasně definované linie jsou užitečné zejména když je nuance vhodná pro vytváření zmatku nebo masky vlastního zájmu, nicméně občas tyto linie musí být přehodnoceny.“
Opět bych mohl k tomuto tématu rozebírat to, že civilizace a civilizovaný život, není dobrovolnou volbou většiny jiných lidských kultur. Ve skutečnosti kritici civilizace poukazují na to, že to není civilizace, která se pro nás a naše vztahy, ať vzájemné nebo s přírodním živým světem tím, jak se míní, ale ve skutečnosti se stala katastrofou a nefunkční, jak na socionální, socio-environmentální, tak environmentánlí. Pochybný je samotný progresivismus, a to i v ohledu lidského vývoje, neboť antropologové např. ukazují, že míra kognitivních schopností a intelegence byla stejná již před symbolickou kulturou. Samotný koncept „vrátit se na stromy“ je chybný, a vyhází z toho přesvědčení, že se civilizace pro nás měla stát výhodou či snad potřebnou. Paul Sepherd poznamenal, že jsme stále děti paleolitu, dodal bych, že jen a bohužel jsme narozeni do jiné kultury. Možná přesvědčivá je esej Keitha Farnise http://originalearthblog.wordpress.com/2014/02/21/uprooting-civilization-part-1/ (druhá část na stejníém webu). Je tu spousty nedemosteikovaných a netechnologických lidských společností jako příkladů, a bylo by jich tu více, pokud by se nestaly obětí civilizovaného násilí.
Anarcho-primitivisté nebo jiní, kteří odmítají civilizaci, jistě nemají v úmyslu vyhubit 90 procent lidí proto, aby dosáhli cíle. Spíše poukazují na to, že je to civilizace, která si vyžaduje miliony zabitých a nemyslitelné utrpení. Takže uvedení anti-civ do praxe (pro všechny lidi) není nic, co se může stát ze dne na den, ale jedná se pravděpodobně o dlouhodobý proces, který také zahrnuje zbavení se domestikovaných, civilizovaných vlastností a léčení se z ran civilizace (represe, hierarchií, odcizení a ztráty znalostí). Opět viz John Zerzan z jednoho rozhovoru, který jsme překládali (http://puntickovanichrobaci.blogspot.cz/2013/12/primitivni-zelena-rozhovor-s-johnem.html): „…můžeme se vydat tímto směrem, začít nacházet způsob, jak to vrátit zpět, jako vědomý projekt. To by mohlo být více přijatelné, než vyhlídky lidí žijících v blocích, kteří by hladověli, kdyby došlo k přerušení dodávek energií, protože nemají žádné dovednosti, a pak by mohlo dojít k nepokojům kvůli hladovění a co pak? To není pěkná vize. Myslím, že zodpovědnou cestou je to promýšlet a začít se na to vybavovat a zvrátit to. Chomsky a jiní lidé nás nazývají genocidními. No, pokud je někdo genocidní, upřímně řečeno, je to o nich, protože nechtějí diskutovat o žádných z věcí, jako je tato. A to je divné, že se více nestrachují, protože všichni ti lidé v megametropolích po celém světě – jsou vyřízení, pokud dojde k pádu. Nikdo o tom nesmí přemýšlet, ani mluvit na hlas.“ Další příkladnou odpovědí je odpověď Kevina Tuckera viz https://www.facebook.com/blackandgreenpress/posts/10154305928470543… či Derricka Jensena viz http://puntickovanichrobaci.blogspot.cz/2013/05/miliony-zabitych.html.
Toto se děje již od raných stádiích civilizace. Layla AbdelRahim o tomto mluví a rozebírá do detailu ve své kritice domestikace a civilizace. Již jsme tu od ní překládali esej “Vzdělávání jako domestikace vnitřního prostoru” (http://puntickovanichrobaci.blogspot.cz/2014/04/vzdelavani-jako-domestikace-vnitrniho.html) na toto téma, stejně jako se o tomto zmíňuje v rozhovoru, který jsme s ní dělali viz http://puntickovanichrobaci.blogspot.cz/2013/11/interview-s-laylou-abdelrahim-o-anarcho.html. Kritika AbdelRahim je také pokryta osobní zkušeností s evropskou kolonizací v Súdánu, a následným záváděním civilizivaných hierarchií potřebných pro udržování civilizace. AbdelRahim se nestydí ani kritiky červeného anarchsimu viz: “Neboť se „sociální anarchisté“ či „červení anarchisté“ ocitají výše v potravinovém řetězci, je tak pro ně snadné zůstat slepými k faktu, že bílý šovinistický systém, funguje v jejich prospěch, a, že technologie je pro ně důležitá, aby udrželi své predační „privilegia“ neporušená, neboť jim technologie umožňují žít z jiných, většinou nelidských bytostí a barevných lidí: věčná otázka, kdo těží, doluje, chová, šije, uklízí, vyrábí technologie, energie, ad infinitum. Navíc tato hierarchie v sobě pracuje jako úspěšný mechanismus útlaku, který je také prací na tzv. „post-koloniálních“ místech, kde barevní lidé, kteří jsou v pozici moci nad „bývalými“ koloniemi vědí, že jejich vlastní predační místo v potravinovém řetězci je zajištěno, pokud udržují přísun ekonomického modelu bílého rasismu. V tomto smyslu se hierarchie potravního řetězce také spolčuje v udržování umlčování nebílých anarchistických hlasů a perspektivy nelidských bytostí a marginalizace zahrnuje jejich vlastní „post“ koloniální země. Včetně toho, a to platí i pro Evropany, pochopení anarchistické myšlenky a tradice závisí na regionu, období a zdůraznění bojů těch, kteří „vedou“ odpor, což není vždy reprezentativní, jak lidé mohou vidět jejich boje.” Jednodušeji to formuluje např. John Zerzan viz: “Mám kamaráda v Detroitu, který vždy říkával, “Chceš všechny tyto pěkné technologie? Skvělé. Takže, chceš jít dolů a získat kov na to? Je tu někdo, kdo chce být v huti? “Neudělal bych to, pokud někdo přiložil pistoli k hlavě. Takže, kdo to bude dělat? … Máte toto námezdní otroctví milionů lidí, kteří riskovali své životy, aby bylo možné pro ně mít své šílené trans-humanistické fantazie.“ Rád bych viděl lidé jako je Ray Kurzvai z Google, kteří by šli dělat otrockou práci, od níž mají jiné lidi, nejčastěji jiné barvy, stejně jako všechny, kteří obhajují pokročilé technologie či v konečném důsledku civilizaci samotnou.
Pokud si vzpomínáte, již naposledy jsem se Vám snažil vysvětlit, že civilizace není něco, co by bylo přijímáno a budováno osobním výběrem. Že je civilizace dominatní kulturou je proto, že ostatní kultury, a to již od raného zemědělství, ty nedomestikované, a tudíž většina jiných byly a stále jsou systématicky vyhlazovány či násilně asimilovány pro chod a udržobvání civilizace. Civilizace si vyžaduje kolonizaci, vyžaduje si tak genocidy a války. Domorodé necivilzovaní kultury se nedobrovolně vzdávají svého životního prostředí a svých životů, což je stále vidět na antikolokiálních bojích ze všech koutů světa. Vaše perpsepektiva na tuto problématiku je Eroucentrická, neboť z této hierechie sám profitujete, jste v pozici predátora, obhajujete civilizovaný život. Vaše minerály a jiné zdroje pro chod civilizace a technologie ovšem také nejsou těženy dobrovolně, ale je to systématické zotročování lidí, zejména ze třetích zemí světa. Lidé ne dobrovolně umírají pro těžbu, toto jsou hierarchie, které byly zavedeny civilizovanými. Musíme vytvořit prostředí hladu či hrozby smrti, aby Vám někdo dělat tuto otrockou práci a nebezpečnou práci při níž umírají miliony lidí. Toto by měli vědět zejména lidé z prvních zemích světa, viz Evropané vzhledem k 500 letům jejich kolonizace a vykořisťování ostatního světa. Jsou tu námezdní otroci a namézdní otrocké práce, které udržují technologický, civilizovaný svět, jeho existenci a pokračování.
Co je to “infrastruktura nezbytná pro rozšiřování veganství”??? Být veganem neznamená nutně využívat chlazené polotovary, to je věc marketingu, ne veganství jako takového. Být veganem znamená především a hlavně nejíst živočišné produkty. Pořád máme na výběr, zda si vypěstujeme svou zeleninu, uvaříme čočku nebo půjdeme do supermarketu pro drahé polotovary. To není o veganství ale o celkovém přístupu. Stejně tak veganství není nutný předpoklad toho, že musíme nosit syntetické materiály. Já nosím oblečení z konopí, lnu, bavlny a plátěné boty. Nikdo mě nenutí kupovat si silonové kalhoty. Kritiku veganství vnímám jako obhajobu konzumace masa, která je v současných podmínkách i ve srovnání s průmyslovou výrobou veganské potravy hotovou katastrofou pro planetu, zvířata i lidi. Asi nemusím připomínat, že 70% veškeré světové zemědělské produkce jde na výkrm dobytka, že deštné pralesy se mýtí a vypalují kvůli dobytku, že 1 kilogram masa vyprodukuje tolik skleníkových plynů jako jet autem 1600 kilometrů…..vedle toho je veškerá veganská infrastruktura naprosto marginální a zanedbatelná. Stejně jako OZ ani veganství není konečným řešením ani spásou. Je to další krok k uvědomění si, že cesta, po které jsme dosud šli je špatná. Těch křižovatek bude ještě hodně, než dojdeme k jakés takés harmonii. To vy ale nepřipouštíte a rovnou kritizujete všechny byť malé snahy o nápravu. Váš radikalismus připouští pouze zničení stávajícího a návrat do jeskyní a na stromy, tam odkud jsme se tisíciletí hrabali. Kdybych věřil, že nejsme součástí přírody a že náš mozek není odlišný od ostatních z nějakého vyššího důvodu, tak bych s vámi i souhlasil. Ale stále mi nějak nedochází, jak by měla post industriální společnost vypadat. Nejdříve bychom museli vyhubit asi 90% veškeré populace (řízeně nechat vymřít?) a potom si můžeme začít stavět slaměné chýše, vyrábět oštěpy a chodit se učit žít k indiánům? Tohle je naše civilizace, buď se jí budeme snažit opravit, reformovat nebo dojdeme k nevyhnutelnému kolapsu (stejně jako civilizace před námi) a začneme opět budovat další a další a další….To je lidská povaha.