Chci, abyste věděli, že když se vzbudíte v noci a nemůžete spát,
když se touláte po chodbách jako ztracený cizinec
hledající místo, které nazýváte domovem.

Není to normální. Není normální se dívat na svět, který známe a milujeme, jak je užírán kousek po kousku. Nejste šílení. Není nic špatného na tom, že se cítíte ztraceně a ustrašeně. Není špatného na tom, že cítíte větší zármutek.

Není špatné, že se modlíte k bohům svého dětství, nebo, že hledáte útěchu ve hvězdách nebo, že pokládáte své teplé tělo vedle někoho jiného noc za nocí při hledání štěstí.

Není nic špatně s vámi. Nejste narušení nebo vyřízení nebo špatní. Nejste problém.

Tohle je.

Tato křehká a trýznivá kultura smutku, která staví oběť proti oběti v nekonečném, krvavém psím boji. Tato monstrózní civilizace, která má nekonečný hlad. Tato zarputilá cesta destrukce a zkázy.

Tohle je špatné. Tohle je zvrácené. Je to odporné, tragické a nemocné.

Dusí to život.

Jste krásní. Narodili jste se, abyste očekávali více. Jestli si myslíte, že těžko můžete zapomenout na dobu, kdy bylo vše kouzelné, kdy jste ještě mohli vidět zář, i když míhavě, můžete to mít znovu.

Zasloužíte si více. Jste chytří. Jste stateční. Jste laskaví. Máte nekonečně místa pro lásku.

Tato civilizace vás chce zlomit. Chce svázat vaše ruce a utišit vaše výkřiky. Chce vám ublížit. Chce, abyste se báli. Chce, abyste se báli druhých. Chce, abyste měli strach ze všeho.

Ale jestliže naše srdce rostou zoceleně, zvítězíme. Musíme zůstat něžní/é. Dokonce i tváří v tvář rostoucí kalamitě musíme zůstat otevření.

Někdy vás bude srdce bolet natolik, že budete žebrat o pilulky na tlumení bolesti. Budete pít, budete konzumovat. Budete se rozptylovat. Budete křičet do jasné, modré oblohy. A přesto to bude bolet.

A pak budete zlomení/é. Na milion kousků. Vypláčete nekonečně slz. Budete ležet na studené podlaze a lapat po dechu. Budete křičet na temný vesmír a žádat jej o zázrak. Budete prosit o zastavení toho.

Ale VY jste zázrak. Protože i když se dostanete do nejnižšího bodu, uzdravíte se. Dokonce i když vytajete do louže žalu a smutku a truchlení, ožijete. Jste ŽIVÍ.

VY jste největší dar. VY máte sílu odejít. Odtrhnout se od vazeb, která lámou vaše srdce. Abyste ukončili cyklus ztráty a násilí, máte dar života.

Tato věc je mrtvá. Je zombie světem, který žízní po krvi. Naší jedinou nadějí je to překonat. Naší jedinou nadějí je to přelstít.

Naší jedinou nadějí je nechat to naše srdce umilovat.

Nechte vaší lásku volně činit. Lásku rostlin, stromů a zvířat. Lásku lidí, skal, oceánu a oblohy. Milujte sami sebe.

Nechte si zlomit vaše srdce. Nechte vámi procházet bolest. Řvěte o pomoc. Buďte dítětem ve světě. Najděte ostatní jako jste vy a držte se pro drahocenný život. Nedovolte, aby vás roztrhly mysli otupěné únavou a drobné neshody.

Udělejte si malicherný život. Jednoduší život. Naučte se žít s méně.

Naučte se žít s ničím.

Tvořte. Vyrábějte věci. Vařte, pleťte, lovte, sbírejte, sázejte a sklízejte. Dělejte dobrou práci ve světě. Organizujte se. Rebelujte. Odmítejte se přizpůsobit, odmítejte se vzdát. Pečujte o ty, kteří a které jsou příliš zničení/é a zlomení/é, aby šli/y dál.

Přerušte vazby s těmi, kteří vám chtějí ublížit. Budete hledat duchy tak temné traumatem, že veškeré světlo mizí. Není vaší práci, abyste je napravili. Není vaší prací, abyste vyléčili bolest každého/každé.

Buďte lodí v noci pro jiné ztracené duše. Buďte majákem světla, aby vás ti spříznění/é mohli/y najít.

Buďte velmi něžní sami na sebe. Jako byste byli novorozenec. Jako byste byli nejmenší pták se zlomeným křídlem.

Jste jedním z mnoha. Jste diamantem v moři rozbitého skla.

Vy

nejste

sami.

Děkuji.

Prosím odpusťte mi.

Omlouvám se.

Miluji vás.

Děkuji vám za pozornost.

S láskou,

Natasha.

Překlad z http://theyearofblackclothing.wordpress.com/2015/06/18/you-are-not-alone/.