Vzdělávání jako domestikace vnitřního prostoru

Tato esej, kterou napsala Layla AbdelRahim, byla publikována ve Fifth Estate #391, Spring/Summer 2014.

Layla AbdelRahim je komparativní antropoložka a interdisciplinární autorka, která využívá řady různých výzkumných metod a oborů pro pochopení civilizace, divočiny a našeho místa ve světě. Její poslední kniha Wild Children–Domesticated Dreams: Civilization and the Birth of Education (Fernwood, 2013) zkoumá spojení mezi civilizací, domestikací a vzděláváním. Layla se opírá o své poznatky, stejně jako o antropologické a etnologické výzkumy. Continue reading →

Byli lovci a sběrači egalitariánští?

Je pravda, že lovci a sběrači byli mírumilovní a egalitariánští? Odpověď je ano.

Během dvacátého století antropologové objevili a studovali desítky různých společností lovců a sběračů, v různých odlehlých částech světa, které byly nedotčeny moderními vlivy. Tam, kde byly objeveny – v Africe, Asii, Jižní Americe nebo jinde, v pouštích nebo džunglích – měly tyto společnosti mnohé charakteristiky společné. Lidé žili v malých skupinách asi po 20 až 50 osobách (včetně dětí) na skupinu, které se stěhovaly z tábora do tábora v relativně ohraničeném území, kdy následovali zvěř a jedlou vegetaci. Lidé měli přátele a příbuzné v sousedících skupinách a udržovali mírové vztahy se sousedními skupinami. Continue reading →

Ne, nemůžeme mít všechno

Všichni čelíme výběrům. Můžeme mít ledovce a lední medvědy, nebo můžeme mít automobily. Můžeme mít přehrady, nebo můžeme mít lososy. Můžeme zavlažovat víno v kraji Mendocino a Sonoma, nebo můžeme mít úhoře říčné. Můžeme mít ropu z pod oceánského dna, nebo můžeme mít velryby. Můžeme mít kartonové krabice, nebo můžeme mít živé lesy. Můžeme mít počítače a rakovinu z těchto produktů, nebo můžeme být bez obou. Můžeme mít elektřinu a svět zdevastovaný těžbou, nebo to nemusíme mít (a neříkejte mi nesmysli o solární: budete potřebovat měď pro rozvody, křemík pro fotovoltaiku, kovy a plasty pro přístroje, které musí být vyráběny v továrnách a pak transportovány do vašeho domova, atd. Continue reading →

Civilizace a dekolonizace

„Nezáleží, co říkáte, zamoření je stále zamořením, smrt je stále smrtí, a průmyslová civilizace stále způsobuje největší masové vymírání v dějinách planety.“ ~ Derrick Jensen

Velký voják, náčelník indiánů kmene Osage, řekl k dominantní kultuře: „Dívám se a obdivuji váš způsob života… Stručně řečeno, můžete si dělat téměř vše, co vás napadne. Vy bílí máte sílu podmanit si snad každé zvíře ke svému užitku. Jste obklopení otroky. Každá věc okolo vás je v řetězech, a vy jste sami otroci. Obávám se, že pokud bych měl vyměnit mé konání za vaše, taky bych se měl stát otrokem.“ Continue reading →

Produkovat nebo neprodukovat

Třída, modernita a identifikace

Třída je sociální vztah. Rozebrat ji do základů je o ekonomice. Je to o producentovi, distributorovi či vlastníkovi prostředků a ovoci produkce. Nezáleží na tom, v jaké kategorii je jakákoliv osoba, je to o ztotožnění se. Kdo se s čím ztotožnil? Nebo ještě lépe, co se s vámi ztotožňuje? Každý z nás může být postaven do libovolného počtu sociálně-ekonomických kategorií. Ale to není otázkou. Je vaše práce vaše identitou? Je vaší ekonomickou nikou? Continue reading →

Mimo naději

Nejčastější slova, která jsem slyšel od jakýchkoliv environmentalistů, kdekoliv, jsou: Jsme v prdeli. Většina těchto environmentalistů zoufale bojuje, používají veškeré nástroje, které mají – nebo spíše veškeré legální nástroje, které mají, což znamená veškerými nástroji, které jim ti u moci umožňují užívat, což znamená veškerými nástroji, které v konečným důsledku budou neefektivní – ve snaze ochránit nějaký kousek země, ve snaze zastavit výrobu nebo vypouštění jedů, ve snaze zastavit civilizované lidi před mučením nějaké skupiny rostlin či zvířat. Někdy se snaží ochránit jen jeden strom. Continue reading →

Primitivní zelená: Rozhovor s Johnem Zerzanem

John Zerzan (narozen roku 1943) je Americký anarchistický a primitivistický filozof a autor s českými kořeny. Ve svých pracích kritizuje domestikaci, zemědělství, civilizaci jako neodmyslitelně utlačovatelské, a obhajuje lovecko-sběračský způsob existence jako inspiraci pro svobodnou společnost.

Zerzan napsal několik knih: Elements of Refusal (1988), Future Primitive and Other Essays (1994), Running on Emptiness (2002), Against Civilization: Readings and Reflections (2005), Twilight of the Machines (2008), Origins: A John Zerzan Reader (2010) a Future Primitive Revisited (2012). Continue reading →

Interview s Laylou AbdelRahim o anarcho-primitivismu, červeném anarchismu a veganství

Laylu AbdelRahim jsme požádali zda by neodpověděla na několik otázek, které bychom poté zveřejnili na blogu. Layla ochotně odpověděla  a její odpovědi jsou skutečně obsáhlé.

Layla AbdelRahim je kanadská komparatistická antropoložka a autorka, jejíž práce o civilizaci a divočině přispěly k oblasti literárních a kulturních studií, filozofii, sociologii, anarcho-primitivistické myšlence, epistemologii a kritice civilizace a vzdělávání. Připisuje kolaps rozmanitosti biologických systémů a environmentální degradaci na monokulturní civilizační ontologii, která vysvětluje existenci z hlediska antropocentrických utilitárních funkcí. Continue reading →

Interview with Layla AbdelRahim on anarcho-primitivism, red anarchism and veganism

We contacted Layla AbdelRahim and asked her to answer our questions. Layla willingly responded and her answers are really comprehensive.

Who is Layla AbdelRahim? from Wikipedia: Layla AbdelRahim is a Canadian comparatist anthropologist and author, whose works on narratives of civilization and wilderness have contributed to the fields of literary and cultural studies, animal studies, philosophy, sociology, anarcho-primitivst thought, epistemology, and critique of civilization and education. She attributes the collapse in the diversity of bio-systems and environmental degradation to monoculturalism and the civilized ontology that explains existence in terms of anthropocentric utilitarian functions.

Her books Children’s Literature, Domestication, and Social Foundation: Narratives of Civilization and Wilderness (Routledge 2013) and Wild Children – Domesticated Dreams: Civilization and the Birth of Education[4] (Fernwood 2013) make a contribution to children’s literary theory and a critique of education as rooted in the civilized need for the domestication of children as resources. Continue reading →