Překvapilo by vás zjištění, že stejně jako zvířata, stromy komunikují vzájemně mezi sebou a předávají si svá dědictví dalším generacím?

V tomto fascinujícím videu profesorka Univerzity Britské Kolumbie Suzanne Simard vysvětluje, jak jsou stromy mnohem složitější, než si většina z nás dokáže představit. I když Charles Darwin předpokládal, že stromy jsou prostě jednotlivé organismy, které soutěží o přežití nejschopnějších, Simard dokazuje, jak se mýlil. Ve skutečnosti je opak pravdou: stromy přežívají prostřednictvím vzájemné spolupráce a podpory, jimiž si předávají základní živiny „v závislosti na tom, kdo je potřebuje“.

Dusík a uhlík jsou sdíleny prostřednictvím kilometrů sítí podzemních hub tak, že všechny stromy v lesním ekosystému dávají a přijímají jen správné množství, aby bylo zajištěno zdraví všech. Tato neviditelná síť funguje velmi podobným způsobem jako sítě neuronů v našem mozku, a pokud je jeden strom zničen, má to následky na všechny.

Simard mluví o „mateřských stromech“, většinou největších a nejstarších organismech, na nichž jsou všichni ostatní stromy závislí. Vysvětluje, jak umírající stromy předávají „dědictví“ dalším generacím, zajišťují důležité minerály malým stromkům proto, aby mohly pokračovat v růstu. Když lidé kácí mateřské stromy  bez povědomí o těchto velmi složitých „stromových společnostech“ nebo sítích, snižujeme šanci na přežití pro celý les.

„Nějak si toho nechceme všímat“, říká smutně Simard. „Umírající stromy přemísťují zdroje k malým stromům před smrtí, ale nikdy jsme jim nedaly šanci.“