„Lumpi byl jedním z nejdéle přeživších makaků rhehus v MPI poté, co strávil sedm let za branami ústavu. Po příchodu v pouhých třech letech, byl Lumpi původně umístěn ve skupině, ale v době naší investigace byl umístěn osamoceně, zbaven sociální interakce a spojení. Vykazoval stereotypní chování, včetně otáčení se do kruhu a přešlapování uvnitř kovové klece; ve snaze se vyrovnat s extrémním stresem způsobeným nedostatkem sociálního kontaktu a neschopností vykazovat normální chování.

Lumpi v době naší investigace, jenž měl na hlavě chirurgicky implantováno zařízení do jeho lebky, byl použit při „výcvikovém“ sezení. Byl držen v temné místnosti, znehybněn držákem hlavy fixující jeho hlavu, aby ji držel rovně a oči upřené na obrazovku před sebou. Jeho ruce byly jedinou částí těla, která měla volnost pohybu, ale jen proto, aby je byl schopen používat k stisknutí nebo uvolnění páky v reakci na rozpoznání vzoru na obrazovce před sebou, za což obdržel několik kapek ovocné šťávy.

Lumpi byl zbaven vody na dlouhou dobu, zatímco byl „cvičen“. Byl pak stále o žízni, aby ho „motivovali“ k plnění úkolů. Sezení mohlo trvat až pět hodin denně, pět dní v týdnů.“

Protože se také soustřeďujeme na ukončení vykořisťovaní nelidských zvířat, což si myslím, že je jasné vzhledem k naší kritice a odmítání domestikace, a v podstatě jsou takové věci jejím extrémním výplodem, rozhodli jsme tu zveřejnit jednu z mnoha investigací, která proběhla za účelem odhalit hrůzy, jenž jsou páchány na opicích za bránami jedné z mnoha vivisekčních evropských laboratoří.

Tuto investigaci provedla BUAV a Soko-Tierschutz na přední výzkumné instituci v Evropské Unii – Max Planck Institute for Biological Cybernetics (Ústav pro biologické kybernetiky Maxe Plancka – MPI), která se nachází v německém Tübingenu.

Tento ústav podle uvedeného na stránkách ústavu a  investigátory studuje signály a zpracování informací v mozku, přičemž za tímto účelem používá opice – konkrétně makaky.

Investigace odhalila brutální způsoby, v nichž byly opice ovládány a manipulovány výzkumníky. Opice tam jsou vystavovány operacím mozku, kdy je jim do mozku implantováno zařízení, aby mohly být pochopeny neuronové základy vizí a jiných procesů u makaků: s aplikací na člověka velmi spekulativní a velmi vzdálené (pokud vůbec možné).

Během experimentů jsou makakové systématicky zbavovány vody, dovádění k dehydrataci, dokonce bylo viděno, že se někteří makakové uchylovali k pití vlastní moči; jsou zavíraní do malých temných a zvukotěsných testovacích komor v tzv. „židlých“ pro primáty (zařízení, které jim znehybňuje a drží příslušné části těla v požadované pozici, jako je hlava, viz záběry z investigace) po 5 hodin denně, 5 dní v týdnu za násilného vykonávání úkolů znovu a znovu za odměnění trochou tekutiny; trpí ošklivými zraněními, když jsou příslušná zařízení pro zaznamenávání jejich reakcí a tzv. vstřikovací komory přimontovány na jejich lebku; bylo odhaleno, že některá tato zranění byla infikována, včetně s MRSA; makakové měli těžké plastové obojky s kovovým kruhem neustále připoutané kolem krku, aby je bylo možné snadné (násilně) dostat z klecí pomocí příslušných kovových tyčí.

Výzkumný průmysl šíří víru, že tato činnost opic je „dobrovolná“. Používají neškodná slova jako „cvičení“ a „sezení“ v „židlích“. Skutečností ale je, že tato divoká zvířata byla nucena dělat tyto věci tím, že je zbavili vody na několik dní a fyzicky je omezovali mírně řečeno ve velmi neobvyklých a nepohodlných pozicích po mnoho hodin v kuse. Používání zádržných židlí, přimontovaná zařízení k lebce či krční obojky jsou velmi tvrdou zkušeností a působí velké utrpení.

Pravda, jíž můžete vidět a přečíst si více na stránkách BUAV tu www.buav.org/undercover-investigations/a-living-nightmare/ nebo na videu tu
www.youtube.com/watch?v=xrx5L7Mb5sc, je na hony vzdálená od velmi zavádějících PR, jenž jsou šířený tímto německým ústavem.