Třída, modernita a identifikace
Třída je sociální vztah. Rozebrat ji do základů je o ekonomice. Je to o producentovi, distributorovi či vlastníkovi prostředků a ovoci produkce. Nezáleží na tom, v jaké kategorii je jakákoliv osoba, je to o ztotožnění se. Kdo se s čím ztotožnil? Nebo ještě lépe, co se s vámi ztotožňuje? Každý z nás může být postaven do libovolného počtu sociálně-ekonomických kategorií. Ale to není otázkou. Je vaše práce vaše identitou? Je vaší ekonomickou nikou? Continue reading
Nejčastější slova, která jsem slyšel od jakýchkoliv environmentalistů, kdekoliv, jsou: Jsme v prdeli. Většina těchto environmentalistů zoufale bojuje, používají veškeré nástroje, které mají – nebo spíše veškeré legální nástroje, které mají, což znamená veškerými nástroji, které jim ti u moci umožňují užívat, což znamená veškerými nástroji, které v konečným důsledku budou neefektivní – ve snaze ochránit nějaký kousek země, ve snaze zastavit výrobu nebo vypouštění jedů, ve snaze zastavit civilizované lidi před mučením nějaké skupiny rostlin či zvířat. Někdy se snaží ochránit jen jeden strom. Continue reading
Laylu AbdelRahim jsme požádali zda by neodpověděla na několik otázek, které bychom poté zveřejnili na blogu. Layla ochotně odpověděla a její odpovědi jsou skutečně obsáhlé.
Layla AbdelRahim je kanadská komparatistická antropoložka a autorka, jejíž práce o civilizaci a divočině přispěly k oblasti literárních a kulturních studií, filozofii, sociologii, anarcho-primitivistické myšlence, epistemologii a kritice civilizace a vzdělávání. Připisuje kolaps rozmanitosti biologických systémů a environmentální degradaci na monokulturní civilizační ontologii, která vysvětluje existenci z hlediska antropocentrických utilitárních funkcí. Continue reading
Jaký význam má diverzita pro ekosystémy? Proč je diverzita důležitá? To je jako se ptát, proč všichni nemohou být onkologové. Jaký druh fungující společnosti by to byl? Příroda vytváří diverzitu, protože je na hraní tolika rolí v ekosystému, že je jeden druh nemůže zastávat. V přírodním světě potřebuješ rostliny k přeměně slunečního záření do látek; opylovače k opylování rostlin; zvířata pojídající rostliny a hnojící půdu; predátory k udržování malých populací zvířat v šachu; a ještě další druhy k odklízení výtrusů a mrtvých těl. Ve skutečnosti potřebujeme tolik mnoho druhů a komplexní vzájemné vztahy, než jsme dokonce schopni rozpoznat. Je to jako citát Davida Ehrenfelda: „Nejen, že je svět komplexnější, než si myslíme, že je, svět je komplexnější, než jsme schopni vědět, že je.“ Continue reading
Poslední říše
Naše generace je na pokraji nejhlubší katastrofy, s níž se mohl setkat lidský druh. Výhrůžky smrtí živé Země přicházejí ze všech stran. Voda, slunce, vzduch a půda jsou ohroženy. Pokud Eskymáci z dalekého severu začnou prožívat leukémii z atomové radiace a mléko eskymáckých matek obsahuje PCB, musíme uznat, že každý organismus na planetě je ohrožen. Continue reading
Co je to, co se snažíme udržet? Živá planeta nebo průmyslová civilizace? Neboť nemůžeme mít obojí.
Někde podél cesty environmentální hnutí – na základě snahy chránit Zemi – bylo z velké části sežráno hnutím udržitelnosti – na základě snahy zachovat si naše komfortní životní styly. Kdy se to stalo a proč? A jak je možné, že se nikdo nevšiml? Tohle je zásadní posun v hodnotách, od soucitu se všemi živými bytostmi a Zemí k sobeckému chtění cítit se dobře z našeho neodmyslitelně ničemného způsobu života. Continue reading
Mnoho lidí touží po existenci bez donucovací moci, kde všichni mají možnost svobodně utvářet svůj život, jak si přejí pro dobro svých potřeb, hodnot a touhy. Aby byla možná taková svoboda, žádný jedinec nemůže rozšířit svou sféru kontroly nad životy druhých, aniž by měli výběru. Mnozí, kteří napadají útlak v moderním světě, se snaží konceptu „svobodné společnosti“ dosáhnout pokusem o reformu nejsilnějších donucovacích institucí, nebo je nahradit vlády „přímé demokracie“, společností kontrolující obce, průmyslovou federací vlastněnou dělníky, atd. Ti, kteří, upřednostňují hodnoty osobní autonomie či divoké existence mají důvod k oponování a odmítnutí všech rozsáhlých organizací a společností, jež by vyžadovaly nutnost imperialismu, otroctví a hierarchie bez ohledu na účely, pro které by mohly být vytvořeny. Continue reading
Je docela v módě, jakož i mezi anarchisty, výsměch k pojmu naděje, výslovně vyloučit jakoukoliv šanci na celkové vítězství nad nadvládou a útlakem. Desert (2011) sports má tuto vyhlídku na obalu: „V našich srdcích všichni víme, že svět nebude „zachráněn““, a opakují toto tvrzení ještě dvakrát na svých úvodních stránkách. Civilizace bude přetrvávat. Je na čase, aby se přiznalo, že „bitvy nelze vyhrát“. Tímto způsobem se vyhneme bídě z vyhoření a rozčarování, a všichni budeme mnohem šťastnější (!) Mexická skupina typu Unabomber – Individualidades teniendo a lo salvaje (ITS) – také zatvrdle prosazuje, že nepřijde žádná výhra. „Nedomníváme se, že je to možné“, hlásají opakovaně. Continue reading
“Zoufalství je surovinou pro drastické změny. Pouze ti, kteří mohou opustit vše, v co kdy věřili, mohou doufat v únik.” – William S. Burroughs
Dozvěděl jsem se o e-bombách od jednoho z mých studentů – Caseye Maddoxe, vynikajícího spisovatele – z vězení. Napsal mimořádný román o někom, kdo je unesen a podroben dvanácti krokům obnovovacího programu pro závislost na západní civilizaci… Continue reading
Oregonský zelený anarchista John Zerzan o jeho ataku na moderní společnost a mainstreamový environmentalismus. Zerzan je autor článků o civilizaci a anarchistické teorii. Píše pro redakční kolektiv Green Anarchy, pololetně vycházející žurnál a cestuje po světě, kde přednáší všem, kteří jsou spjati se snahou svrhnout všechny formy nadřazenosti a kteří se snaží propracovat k radikálně decentralizované existenci ve snaze dosáhnout osvobození a svobody.