V předchozích dvou částech (část I. a část II.) jsme se dozvěděli, že zelené technologie a zelené zdroje energií nemají s udržitelností nic společného. Takže co bychom měli potom udělat, když přijmutí zelených technologií Zemi nezachrání, ale možná ještě umocní její zkázu, kterou by měly vyřešit?

Continue reading →

V předchozí části jsme si uvedli, jaké nejsou rozdíly mezi tzv. zelenými a konvenčními technologiemi. V druhé části vezmeme v potaz funkčnost či nefunkčnost recyklace a zdrojů alternativní energie. Continue reading →

Zelené technologie jsou fenoménem dnešní doby. Mnoho lidí na ně spoléhá jako na udržitelné zdroje energie, které zachovají jejich komfort na současném standardu bez ničení životního prostředí. Považují je za čisté, etické a ekologické. V první části si přiblížíme, jak se zelené a čisté technologie budoucnosti odlišují od těch současných – špinavých, neekologických a závislých na fosilních palivech. Continue reading →

Závislost rozvinutých zemí na technologiích a absolutní víře v ně, je jedním z hlavních faktorů zotročení zbytku světa. Tato víra spočívá z velké části na sci-fi kultuře, která se rozšířila, a je zvláštním rysem rozvinutých zemí. Není náhodou, že Isaac Asimov a Carl Sagan poukazují na příběhy z raných let 17. století, přibližně v době, kdy se začaly formovat rysy moderního kapitalismu, jako na první příklady sci-fi. Asimov šel tak daleko, že předložil tvrzení, že příběh Poeho z třicátých let devatenáctého století je prvním příkladem “hard” sci-fi, fiktivním bratrancem industrialismu, v tom, že “mnoho jeho detailů bylo pečlivě a racionálně vypracováno”. Je třeba také poznamenat, že se sci-fi skutečně neobjevilo v Rusku až do Sovětské éry velkého průmyslu. Continue reading →